Všechny ty prosklené dveře, jedny vedle druhých, svítí do noci, mají velká madla a stříbrné rámy. Jsou to spíš okna nebo výlohy než dveře.
Když tu najednou mezera, díra. Vstoupení dovnitř brání nízká vrátka. Zaplivaný meziprostor, sem tam špína nebo graffiti. Na konci vysoké, majestátní dveře, které působí jako příliš důležitý vstup, skrytý a chráněný.
Líbí se mi poměr stran těch dveří a jejich barva - dříve asi červená už lehce oprýskala a zrůžověla. Dřevo se střídá se sklem, skrz které ale není vůbec vidět dovnitř. Dřevěný kosočtvercový vzor, který na jednom místě bůhví proč chybí, se vtipně míjí se zvláštním vzorem vrátek, která dveře chrání a která jakoby naznačují, že se na tyhle dveře snad ani není vhodné koukat, natož je zkusit otevřít.