Celkově výška celého vstupu je super, mám ráda tyhle “předimenzivané věci”. I samotné dveře jsou o něco vyšší než by musely být a k tomu úzké tak akorát. Na malou škvírku otevřené. Kdybych měla víc času neváhala bych a pošla bych nimi. Bohužel jsem spěchala, tak jsem nestihla ani prozkoumat druhou část vstupu. Dvě třetiny celého prostoru zabírají čtyři otvory vyplněné poloprůhlednou kovovou mřížkou. Přes její texturu je vidět, že za dveřmi je průjezd, pokračující do dvora, auto, nějaká zeleň. To, co mě na nich nejvíc baví, je to,že jak jsem si je pořádně neprohlédla, tak nevím o žádném mechanismu, který by indikoval, že se tahle větší část dá otevřít a mohlo by tam vjet auto. Zepředu není určitě nic. Možná zezadu, ale celá konstrukce mi připadá tak útlá, že myslím že bych tam panty nebo mechanismus nenašla. Aspoň tomu chci věřit. Totiž, to že budu mít takový velký otvor, malou část vyplním dvěřmi a zbytek bude v podstatě nepoužitelný mě hrozně baví.
To je pro teď všechno. Za chvíli se zas vrátím.
Po pár hodinách jsem se vrátila. (k textu)
Opravila jsem překlepy, to ale neznamená, že nějaké chyby v textu nenajdete. Ještě přemýšlím co dopsat. Člověk je většinou nucen svoje myšlenky co nejvíc abstrahovat, nikdo nemá čas na to, aby vás poslouchal, nebo dlouho četl.