Otevřít rozvrzaná vrátka, hlavně do ničeho nešlápnout, vzít za kliku. Ve vchodu se válí spousta harampádí - žebřík, kolo, kočárek. Chodba je dlouhá několik metrů a na jejím konci tytéž dveře. Jasné světlo, které jimi proniká, osvětluje zašlý červenobílý geometrický vzor dlažby. Chodbu půlí tříramenné schodiště objímající kovovou klec výtahové šachty.
Zábradlí i klec podléhají času - z bílého nátěru zbyl už jen béžový znatelně oprýskaný.
Ve třetím patře, nalevo od schodiště, je náš byt. Tmavé dřevěné dveře, asi původní, se zlatou klikou, kukátkem a kulatým zvonkem ani ne vysoko ani nízko.
Byt je slunný, po celé protější stěně dřevěná okna s bílým odlupujícím se nátěrem a zlatými vyviklanými kličkami.
V celém bytě jsou dřevěné parkety. Hlavní obytný prostor je opticky oddělen sloupy a překladem od vstupu a kuchyňské linky, která je vepsaná mezi poslední dva sloupy. Kuchyňská linka je nejvýraznější prvek v místnosti, je jasně tyrkysová s kulatými stříbrnými úchopy. Patří k ní dvě bílé barové židle s červeným polstrováním. Barevná kombinace, která k sobě překvapivě sedne. Vprostřed místnosti je jednoduchý bílý stůl se čtyřmi židlemi. Několik kousků starého, krásného nábytku, malá pohodlná křesla, vypolštářovaná vybledlým sametem. Obytný prostor je od soukromého oddělen asi původními bílými prosklenými dveřmi. Za nimi je dlouhá chodba vedoucí do koupelny a obou ložnic. Délka chodby je příjemná, protože je je osvětlená okny, působí trochu jako malá zimní zahrada - v oknech jsou květiny, hlavně fialky. Na konci chodby je ložnice, stroze zařízená, jen postel s pastelovým povlečením a dřevěná skříň. Vedle ložnice je tmavá pracovna s okny do vnitrobloku, Police plné šanonů, dva stoly - jeden zaházený hromadou papírů a druhý prázdný, dvě černé kancelářské židle víc nic.
Koupelna s béžovými kachličkami, vanou s béžovým závěsem, poličky jsou z tmavého dřeva. Zdá se jako by to byl nejobývanější prostor celého bytu, plno šampónů, krémů, vlasových kondicionérů, fén, broskvové ručníky, žehlička na vlasy položená na pračce.
Stejný byt o patro níž. Místo tyrkysové kuchyně zářivě oranžová, taková ta, jakou jsme mívali doma, když sem byla malá a jakou vídáme v předrevolučních filmech, tak oranžová, že by se popeláři nemuseli stydět. S podélnými úchyty a černým proužkem. Trochu zašlá, ale pořád slouží, stejně jako oranžový mixér v poličce. Přiražený stůl z tmavé dýhy, čtyři židle se vzorovaným polstrováním, na stole šroubovák, klíče a letáky z Kauflandu. Nešikovně umístěný koženkový gauč lahvové barvy, nad televizí těžký obraz s vyobrazením přílivu. Tam, kde byla o patro výš ložnice je dětský pokoj, oranžové linoleum, ustlaná palanda, každý kus nábytku je z jiné barvy dýhy, v policích naskládané stohy sešitů a učebnic, zdi taktéž oranžové počmárané dětskými kresbami jakoby pokoj nikdo už deset let nevymaloval. Pokoj uklizený tak moc, že se zdá, že jej nikdo neobývá.
Ve vedlejší místnosti je ložnice, stará, proleželá manželská postel, pokoj je úzký, takže chodbička na druhou stranu postele je skoro nepoužitelná, na nočním stolku cestopis a digitální budík. Na okně dřevěné žaluzie. Postel je v obklíčení skříní a polic plných různými roztodivnostmi, Porcelánovými slony, starými budíky, umělými květinami.
Koupelna je asi nedávno zrekonstruovaná přesto působí tak nějak staře. Hnědo béžové dlaždice, vana krytá skleněnou stěnou, vysoké zrcadlo nad umývadlem.
Ve druhém podlaží přímo naproti schodišti další vstup - stejné dřevěné dveře, klika vyměněná. Ve dveřích se povalují dětské boty. Z předsíně míří čtvery dveře. Dětský pokoj má vystavěné dřevěné patro na spaní, pod okny dva psací stoly, jeden stolní počítač, vedle poházené obaly od počítačových her. Na parketách dětský koberec se silnicemi a na něm v koloně vyskládaná autíčka. Vedle dětského pokoje je ložnice, celá jedna stěna plná polic s knihami. Postel má kovový rám a visí nad ní tibetská vlajka. Zeď za postelí je žlutá, tak žlutá jako je slunce na vlajce.
Naproti vstupu do bytu je koupelna, čtvercové světle modré dlaždičky, oprýskaná vana, různobarevné ručníky naházené přes koupelnový radiátor, v rohu dětská stolička. Zašedlá pračka s vrchním plněním. Na vaně parník. Obývací pokoj je od kuchyně oddělen další policovou stěnou. Rustikální kuchyňská linka. Dřevěný stůl a čtyři židle, každá jiná, každá jinak barevná, na stole v keramické váze sušená levandule. Starý rozkládací gauč cihlové barvy, televize žádná, zdi plné plakátů a knihovna plná klasických autorů, východní filozofie a knih o umění.